Artist: 
Search: 
Reddit

Jaromír Nohavica - Já Tam Byl lyrics

Nohavica: Vy, kdož máte uši k slyšení a oči k dívání,
všichni lidé dobré vůle, slyšte moje zpívání.
Chci vám vylíčit příběh smutný jako život sám
o tiché bolesti, kterou na duši mám.

V městě Olomouci, v starobylé metropoli Hané,
se narodilo dítě samým ďáblem znamenané,
neboť rudou skvrnu velikosti lipového listu
mělo na tváři svý jsouce nezrozené v Kristu.

Jeho ubohá matka, jejíž jméno není známo,
jej položila ke zdi kaple na chladivý mramor,
aniž řekla komu o tom, aniž zmínila se muži,
který její tělo ke své rozkoši jen užil.

Pio Squad: Seděl jsem vedle ní ve špinavym bordelu,
jenom tiše plakala a držela mě za ruku.
Na sobě neměla nic a měla dělat robotu,
měla se mile usmívat a prodávat nahotu.

Nohavica: Dítě nalezeno bylo mrtvé druhého dne z rána.
Kněz řekl, že tak zněla vůle všemocného Pána
a soudní lékař suchou řečí policejní češtiny
napsal, že smrt nastala podchlazením v noci, zhruba ve tři hodiny.

Pio Squad: Netoužila po ničem, než po chvíli ticha.
Přitiskla se ke mně, začala mi šeptat do ucha,
že už nemůže dál, že ztrácí víru ve všecko,
vyprávěla o tom, jak jí zaškrtili dětsko.

Nohavica: Oné noci já v tamtěch místech jsem byl,
avšak jiné sem věci dělal, zpíval a pil.
Dvacet metrů stranou kaple, na lavičce s láhví vína,
jsem zpíval a tvou blůzu rozepínal.

Pio Squad: Povídala pěkný věci o svym manželi,
co po ránu jí probouzí hned pěstí do hlavy
a její rodiče, že po porodu jí hned odhodili.
Dvacet let jí bylo a už jí docházely síly.

Nohavica: Svlíkni si košilku, lásko moje,
do rána bílého daleko je,
do rána bílého ještě kousek,
krásné je, když lidi milujou se.

Pio Squad: Já tam seděl jako cvok a nebyl schopnej slova,
před jejím pohledem už nedalo se vůbec nikam schovat.
Pak si lehla na postel a začla usínat,
zeptala se, jestli se o ni můžu postarat.

Nohavica: Jaký sen se mu zdál, na co myslelo k ránu,
když vychládalo jeho tělo v bílém povijanu,
zda vidělo tmu, zda vidělo hvězdy,
tváří k obloze a hlavičkou ke zdi.

Pio Squad: Pak už nevnímala a já přes ni položil deku.
Vyšel jsem do noci ven a dusil v sobě kus vzteku.
Myslel jsem na její strach, na každou její ránu,
jaký sen se jí zdál a na co myslela k ránu.

Nohavica: Jistě slyšelo můj hlas, který parkem zněl.
Jistě volalo a já ho neslyšel.
Já ho neslyšel a nešel tam, kam jít bylo nutné.
Od té noci mé písně jsou bez výjimky smutné.

Pio Squad: Nechal jsem jí tam ležet a šel pomalu domů.
Proč sem jí nevytáhl pryč z těch pekelnejch drápů?
Chtěl jsem si jenom užít, nevěděl, co bylo nutný,
od tý doby jsou mý písně bez výjimky smutný.

Nohavica: Čas odnáší naší bolest zvolna nahoru
a hanácká rovina se táhne k obzoru.
Jako prsty se k nebi tyčí olomoucké věže,
a to já jsem byl, kdo tam na mramoru ležel.

A to já jsem byl, a to já jsem byl, a to já jsem byl...
Já tam byl. (Já jsem byl...) Já tam byl. (Já jsem byl...)
Já tam byl. (Já jsem byl,) kdo tam na mramoru ležel.
To já jsem byl...